Co s tím lesem?

I nám vzrostlý smrkový les napadl kůrovec, a tak jsme za poslední dva roky museli dřevo vytěžit. Zůstalo tu jen pár jedlí, které bychom spočítali na jedné ruce, vzrostlá bříza a borovice. Tyto stromy tu nezůstaly náhodou. Jsou to tzv. výstavky, které slouží k produkci semen, ze kterých můžou vyrůst nové stromy. I přesto sem zasadíme 3000 sazeniček dubů, buků, jedlí a javorů. Na ploše lesa by se mohlo zasadit až 7500 sazenic, ale my les necháme přirozeně zmlazit. Bříza tu nastoupí velice brzy, zastíní odhalenou půdu a poskytne podmínky pro růst dalších druhů stromů. Prospěšný vztah břízy a dalších listnáčů je vidět na fotografiích č. 1 a 6  , kde je porost starý 6 let – byly zde vysazeny buky, javory, jedle. Následující rok se přidala bříza a jeřáb. Sazeničky krásně odolávají i déletrvajícím suchům, i přesto, že rostou v písčitém svahu.

V lese většinu větví z pokácených stromů necháváme. Uložíme je do kup, které postupně tlejí a dodávají tak živiny rostoucím mladým stromkům. Kupy též zadržují vlhko a v prvních letech dodávají na část území potřebný stín. Celý pozemek je nutné kvůli přemnožené lesní zvěři oplotit, aby neokusovala výhony mladých stromků.

Letos jsme strávili takřka celý měsíc říjen v lese přípravnými pracemi na sázení. Chceme stihnout výsadbu na podzim, neb stromy z podzimních výsadeb jsou méně náchylné k suchům, které, ač to sice letos nevypadá, hrozí každý rok. Doufáme, že vše v lese stihneme a budeme moci v listopadu sázet aleje ovocných stromů. A o tom zase příště.