Kopání tůní
I letošní jaro nám přichystalo delší dobu bez deště. I zima byla na srážky podprůměrná. Jak ukazují klimatické modely, v budoucnu můžeme počítat s delšími obdobími sucha a přívalovými srážkami. Proto je třeba krajinu na takové extrémy připravit. Jako nejlepší řešení zádrže v krajině se jeví mnoho drobných opatření, jako je právě tvorba tůní, svejlů, renaturace toků, výsadba zeleně aj. Na našich pozemcích se snažíme vysazovat remízky, aleje, ovocné sady. Nyní jsme díky dobrovolné práci Jiřího Malíka, Tomáše Poeka a Lenky Wimmerové vytvořili dvě tůně v místech, kde v brzkém jaře proudí voda z kopců nad námi, dostává se… Číst více
Pestrý život na včelnici
Nejen, že na včelnici žijí miliony včel, ale setkáváme se zde s různými živočichy. Letos jsme pod kameny přímo pod úly našli probouzející se tři ještěrky živorordé. Loni nás touto dobou překvapila zmije, asi též zimující pod úly, kde je nesekaná tráva, opadanka, kde na zimu může zmije najít bezpečný úkryt k přežití. Pravidelně se setkáváme na úlech, v různých škvírách s drobnými bezobratlými, jako jsou různé druhy slunéček, mravenců, ploštic, zlatooček, pavouků aj. Mravenci pravidelně lezou po úlových podložkách, kde sbírají kapky sladiny a spadlé roztoče varroa, čímž mohou výrazně zkreslit monitoring počtu roztočů.
V zimě se musí… Číst více
Neobvyklé ptačí budky
Dnes jsme se vydali do lesa pověsit ptačí budky, které jsme v létě vyrobili z prastarých lapačů na kůrovce, tedy alespoň si myslíme, že to byly lapače. Možná se mýlíme a budeme rádi, když nám objasníte pravdu. Našel je kamarád volně pohozené v lese, často už na půl přikryté opadaným materiálem. A dostal nápad, jak starý odpad využít. Jsou vyrobené z plastu, kde jsme s dětmi dolu přidali dřevěné dno. Vyvrtali vletový otvor a budka byla hotova. Sami jsme zvědaví, jak bude fungovat a zda v ní ptáci úspěšně zahnízdí.
První jarní vitamíny
Obzvláště v dnešní zvláštní době, kdy světem pulzují zprávy o šíření Koronaviru, je důležité nejen omezit styk s lidmi a další opatření, ale také posilovat naše zdraví dostupnými vitamíny. Na jaře už je mnoho darů Země, které můžeme sklízet a dopřávat si tak zdravé chutné jídlo, napěchované vitamíny, jarní sílou a výbornou chutí. U nás na Broumovsku už raší lístky bršlice kozí nohy, pampelišky, jitrocele a lze i nalézt kvítka sedmikrásek. Na loukách i v lese je při trochu štěstí možné utrhnout divokou pažitku. U někoho roste i česnek medvědí, výborný jarní zásobník všeho zdravého. Nejlépe divoké byliny… Číst více
Domácí klobásy
Recept na medovník od včelaře
Když nejstarší dcera slaví první kulaté výročí, je třeba upéct něco moc dobrého. A to je kromě babiččina třípatrového dortu i medovník. Jako každý jiný medovník, tak i ten náš je sladkou kalorickou bombou, i když se snažíme lehčí variantu.
Ingredience:
Těsto: 1 vejce, 90g cukru, 40 g medu, 5 lžic mléka, 1 lžička jedlé sody, 450 g hl. špaldové mouky
Krém: 1 salko, 250g másla
Postup: Vejce, cukr, med, máslo, mléko a sodu za stálého míchání vaříme cca 2 min., až hmota zkaramelizuje. Odstavíme a teplé nalijeme do misky s moukou a zpracujeme v těsto. Ihned vyklopíme na vál.… Číst více
Mizuna, Mibuna, Komatsuna, Wasabino
…zní to jako zaklínadlo v prastarém jazyce. Ale kdepak, jedná se o asijskou listovou zeleninu. Vzdáleně jsou tyto rostliny příbuzné křenu. Liší se od sebe chutí a i vzhledem. Chuť mohou mít podobnou kedlubnám, čínskému zelí, křenu či velmi pikantní wasabi. Listy jsou různě velké, kadeřavé, hladké, okrouhlé, rovné…
Mají rády chladnější část roku. Můžeme vysévat do skleníků na začátku března, během dubna a května můžeme sít ven na záhony. Pro podzimní sklizeň vyséváme v srpnu a září. Jsou to nenáročné rostliny.
Letos je pěstuji poprvé a jsou mým favoritem mezi jarní zeleninou. Skvěle se hodí… Číst více