Šárka
Léčení včel pomocí tepla
Loni jsme pořídili stroj – žlutou velkou izolovanou „bednu“, která umí vyvinout takové teplo a vzdušnou vlhkost, kterou dokáží přežít včely i jejich larvy, ale roztoč Varroa destructor, parazit včel, ne. Ten naopak, když se rozmnoží ve včelstvu ve velké míře, dokáže celé včelstvo zlikvidovat. Proto včelaři musí svá včelstva léčit. A nejrozšířenější metodou je používaní chemických látek na likvidaci roztoče. Ty však mohou nechávat rezidua ve včelích produktech. My se snažíme přijít na cestu léčení bez chemických látek, anebo je omezit na minimum. Ošetření zavíčkovaného plodu teplem pomocí Varroa controleru se zdá být v této cestě… Číst více
Kočování se slepicemi
Tak se stalo, že jsme kurníku dali kola a podvozek a slepice mohou cestovat po pastvinách. Na jednom místě je necháme týden a poté kurník přesuneme dál, na čerstvou trávu, oplotíme elektrickou sítí pro drůbež a je vystaráno. Slepice jsou spokojené, hrabou, žerou čerstvou trávu a snáší denně plno vajec.
Báli jsme se útoků jestřába, ale zatím nic. Lišky a kuny též nechodí, myslíme si, že je odradí elektrická síť.
Dokrmování jehňat
Letos je zvláštní rok, alespoň co se týká rození jehňátek. Nejdřív se narodila dvě velká krásná jehňata, ale neuměla se napít. Silná byla dost, ale zkrátka neuměla sát. A tak hodně zeslábla. Vždy jsme oddojili ovci, mláďata dostala i mlezivo. Zahřívali jsme je doma u kamen. Jedno to zvládlo, museli jsme ho naučit najít správné místo, odkud má sát a ještě mu cecík vkládat do tlamky. Druhé bohužel umřelo. Pak se narodila trojčata, ty se mají k světu, máma se o ně stará, ale potřebují více mléka, než jim je schopna dát. A tak je pravidelně třikrát… Číst více
Jaro na zahradě
Předpověď slibuje teplé slunečné počasí, tudíž je nejlepší čas vyrazit na zahradu a začít set a sázet. V zemi už by měl být mák. Ten se může dokonce set i v únoru, kdy je na zemi sníh. Pouze se rozhodí a on později, když má vhodné podmínky, vyklíčí.
Nyní je čas vyset mrkev (ranou i pozdní), petržel (kořenovou i kadeřavou), pastiňák a řepy. K těmto plodinám přidáváme do meziřádku cibuli sazečku a jarní cibulku. Tyto zeleniny se vzájemně milují a podporují ve zdravém růstu. Též máme v zemi mangold, hrášek, měsíček.
Ve foliovníku nám rostou saláty, asijské hořčice, ředkvičky, rukola.… Číst více
Nová tůň je plná vody
Jakmile více zaprší, nové tůně se začnou plnit. Je zajímavé, že se plní až s třídenním až čtyřdenním zpožděním od dešťů. Tůně jsou umístěny v údolnici pod kopcem, kudy odtéká jarní voda ve velkém, ale naopak během suchého léta tam vodu na povrchu nespatříme. Tůně jsme vytvořili během jara a léta letošního roku pomocí malého pásového bagříku a lidské síly.
Je nádhera pozorovat, jak se „díry v zemi“ zaplní vodou a jak se sem postupně stahuje život. Ještě nám zbývá vysadit kolem stromy, které snáší zamokření, aby dávaly stín vodní hladině a ta se tak v létě rychle neodpařovala.
Děkujeme… Číst více
Sázíme alej ovocných stromů
O víkendu se nám podařilo založit alej ovocných stromů v krajině. Vysadili jsme 18 vysokokmenů jabloní, třešní, hrušní. Měly by to být všechno stromy, které se hodí do naší nadmořské výšky, většinou staré ovocné odrůdy. Rádi bychom s výsadbou alejí pokračovali i v budoucnu. Stromy ve volné krajině přináší stín, zadržují vodu, poskytují domov živočichům, zvyšují biodiverzitu a budou poskytovat ovoce nejenom nám, ale třeba i kolemjdoucím…
Co s tím lesem?
I nám vzrostlý smrkový les napadl kůrovec, a tak jsme za poslední dva roky museli dřevo vytěžit. Zůstalo tu jen pár jedlí, které bychom spočítali na jedné ruce, vzrostlá bříza a borovice. Tyto stromy tu nezůstaly náhodou. Jsou to tzv. výstavky, které slouží k produkci semen, ze kterých můžou vyrůst nové stromy. I přesto sem zasadíme 3000 sazeniček dubů, buků, jedlí a javorů. Na ploše lesa by se mohlo zasadit až 7500 sazenic, ale my les necháme přirozeně zmlazit. Bříza tu nastoupí velice brzy, zastíní odhalenou půdu a poskytne podmínky pro růst dalších druhů stromů. Prospěšný vztah břízy a… Číst více
Švestková epopej
Letos se urodilo poměrně dost švestek. Ale co se nám stalo poprvé, po deštích nám začaly všechny praskat a bylo třeba je ihned zpracovat. Takže dva dny byly ve znamení švestkových hodů: slíváky, švestkové buchty, švestková omáčka, povidla, švestky v mrazáku, švestky zavařené, povidla.
Švestková povidla:
Vypeckované švestky pokapu octem, lehce posolím a nechám přes noc na chladném místě. Druhý den peču bez míchání v troubě max. na 180 °C. Doba pečení záleží na množství vody, které v sobě švestky mají, počítejme 5-7 hodin. Rozmixuji a pokud se mi povidla zdají ještě moc řídká, dovařím v hrnci, ale pozor,… Číst více
Jak komín k nové hlavě přišel
Byla nebyla jedna komínová hlava, které léta ležela zapomenutá za domem v trávě a kopřivách. Byla krásná, zdobená, celá z pískovce, parádnice, jak má být. Čekala na svůj čas, až se znovu bude moct rozhlídnout po okolí z výšky komína. Asi před 10 dny se spřátelila s majitelem domu a společně vymýšleli, jak ji dostat do výšin až ke komínu. A protože to nebyla jen tak obyčejná hlava, ale velmi těžká a velká, která by lecjakému sedlákovi parádu tvořila, nebyl to lehký úkol. Jakmile se známý mužský objevil, zastavil se a společně všichni tvořili akční plán. Nejeden tu byl a… Číst více
Výsadba ovocných stromů v pozdním jaře
Zahradnictvím se ne vždy podaří z jara prodat všechny nachystané stromky. Nám se poštěstilo, že nám kamarád daroval krásné polokmeny a vysokokmeny ovocných stromů, které se nepodařilo prodat. Zasadili jsme tak 30.dubna deset stromů. Stromy měly už narašené lístky a rozvětvenou korunku. Pokud se sází takto později na jaře, je třeba je radikálně zakrátit, nejlépe nechat 3-4 kosterní větve zakrácené na 3.pupen a a jeden terminál, který se též výrazně zkrátí. Vše je dobře vidět na fotografii níže. Vyrovná se tak poměr mezi korunkou a kořeny.
Kosterní větve se vybírají tak, aby nevycházely z jednoho místa, neb by v budoucnu… Číst více