První prohlídka včelstev

IMG_0025[1]

Většinou koncem března objedeme všechna stanoviště a včelstvům vezmeme spodní nástavek – pokud ho včely neobsedají. V tomto nástavku je nejstarší voskové dílo, tudíž tímto krokem zajistíme, že staré tmavé plásty jdou ze včelstva pryč. Ty většinou během dubna vytavíme na vosk, ze kterého si necháme zpět udělat mezistěny. Tmavé plásty mohou být pro včely zdrojem nemocí,  hůř se udržují v čistotě a buňky díky většímu počtu košilek bývají menší, tudíž se pak líhnou menší a menší včely.

V první dekádě dubna, když je teplé počasí, navštívíme včelstva znovu. Tentokrát jim přidáme nový nástavek s vystavěnými plásty a s jedním stavebním rámkem. Včelám tak dáváme prostor sílit a růst. Zkontrolujeme, zda mají všechna včelstva dostatek zásob. Otevřeme na plno česna a vyčistíme po zimě dna.

Zkontrolujeme letovou aktivitu na časně. Pokud včely aktivně létají a některé přinášejí pyl, je vše v pořádku – mají v úle matku a plodují.

V tomto čase sbírají pyl hlavně na lískách, vrbách a olších.

 

Je čas setí

Už tři dny trávíme na zeleninovém políčku a sejeme. Je čas vysévat mrkev, hrášek, špenát, řepu, petržel, kadeřavou petrželku, pastiňák. Též sázíme cibuli, mohou se sázet i brambory. Většinou do 30. dubna u nás bývají v zemi. Sadbové brambory je dobré vytáhnout  1-2 týdny před sázením ze sklepa na teplejší a světlejší místo, aby vyrašily klíčky.

Snažíme se vysévat vedle sebe plodiny, které se vzájemně dobře ovlivňují. Jako rádce využíváme knihu od Radomila Hradila Česká biozahrada, kde je vytvořena přehledná tabulka.

Do foliovníku vyséváme semínka košťálovin a pórku a lichořeřišnice, na noc je zakrýváme proti mrazu igelitem. Brzy budeme sklízet řeřichu, kterou jsme spolu s ředkvičkou vyseli asi před týdnem též do foliáku. Mák se může sít už v březnu. Hlávkový salát lze také brzy z jara dát do pařníku, sazeničky nejsou tolik citlivé na mráz. A pod pařníkem se mu dobře daří a brzy tak můžeme mít vlastní čerstvou zeleninu.

IMG_0017[1]

Rašící rostlinky kedlubnu

Ledové království

Přestože zima končí, stále umí nádherně čarovat.

Hruškova rokle – Suchý Důl

IMG_0035IMG_0039

IMG_0041 IMG_0045IMG_0061IMG_0047

Zpravokořenění jabloně

Na jaře jsme se nechali inspirovat metodou Jaroslava Svobody a zkusili zpravokořenit jabloň. Koupili jsme naroubovaný stromek odrůdy Idaredest. Vyhloubili podélnou díru, vložili do ní celý stromek včetně kořenů, kmínku i větví. Tak aby měl stromek v zemi lehký sklon – kořeny o něco níže než vetvičky. Větvičky jsme se snažili uchytit v zemi pomocí kolíků do jedné roviny. Což se nám asi nepodařilo přesně tak, jak by to mělo správně být.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Pak jsme celý stromek opatrně zasypali zeminou. Je nutné ho pravidelně zalévat! Jak v oblasti kořenů, tak větviček. Během sezóny by z větvových pupenů měly vyrazit nové výhony, které na podzim opatrně oddělíme i s kořínky od původních větví v zemi. A vsadíme na vhodné místo. Jeden výhon necháme na původním místě. A tak se nám z jednoho stromku podařilo vypěstovat sedm nových s pravými kořeny. Výhodou těchto stromků je, že pokud nechcete, nemusíte je vůbec stříhat. Uvidíme za pár let, zda a jak budou plodit. Pokud Vás zajímá téma víc, doporučuji knihu od Jaroslava Svobody, Ekozahrady.

IMG_3352

Sedm nových zpravokořeněných stromků, ještě nepřesazených

Podzimní práce na poli

3_FullSizeRender IMG_3344 IMG_9514 2_FullSizeRender

Zkušenosti s mulčem

Rozhodli jsme se část zahrady zamulčovat a vyzkoušet, jestli mulč funguje, jak jsme se dočetli a jestli nám ušetří čas strávený pletím a zléváním. Zde naše výsledky:

Na podzim loňského roku jsme zamulčovali tak, že jsme dali na hlínu vrstvu rok uleželého hnoje smíchaný s opadaným listím, pak kartony a na vrch vrstvu slámy. Na jaře však tato vrstva začala prorůstat pýrem. Proto jsme na stávající mulč navrstvili další vrstvy – kompost, kartony a velkou vrstvu slámy.

Po zmrzlých jsme vysadili sazenice košťálovin, pórku, lichořeřišnice a divokých rajčat. Nejdřív jsme udělali špičatou lopatkou díru do kartonu, vsadili rostlinu i s balem kořenů, zalili a obsypali jednotlivé rostlinky pilinami z listnatých stromů (neužívejte piliny z jehličnatých – působí pro růst inhibičně). Piliny mají zabránit útokům SLIMÁKŮ, kterých bylo zjara pod mulčem víc než jinde na poli. Musí se vždy po dešti nebo po silné ranní rose dosypat, aby byly suché. Většinu rostlinek ochrání, když povyrostou, už to není třeba.

Kámen úrazu tedy nebyli slimáci, ale, což jsme nečekali, HRYZCI! Přes zimu se pod mulč nastěhovali, protože jim je tam tepleji a jsou více chráněni před predátory. A na jaře po výsadbě začali úřadovat. Skoro všechny sazenice košťálovin zlikvidovali během 14 dní (brokolice, kedluby, květáky…), nechutnala jim jen kapusta, červené zelí, pórek a divoká rajčata. Pravdou ale je, že brokolici (asi 2 sazeničky, které zůstaly) a červenému zelí se na mulči nedařilo i přesto, že přežily hryzce. Byly napadené více škůdci (broučkové, mšice…) než jinde na poli a nic moc jsme nesklidili. Zato kapustě a pórku se dařilo výtečně. Divoká rajčata se moc rozbujela. Měla moc živin a udělala neprostupnou bush, tudíž rajčata uzrála pouze na kraji, většina zůstala zelených.

Lichořeřišnice na mulči byla nejprve mizerná, protože byla také napadená malým broučkem, co vyžírá díry v listech. Až v pozdním létě a na podzim, kdy už brouček nebyl, se tak krásně rozbujela, že udělala obrovské polštáře.

Jsou to zajímavé zkušenosti, mulč mi je stále sympatický, neboť když poodkryju vrstvu slámy, vidím spoustu bezobratlých živočichů včetně žížal a půda je krásná, kyprá, i za převládajícího letního sucha vlhká. A plet téměř nemusíte, občas vykoukne pýr nebo šťovík, ale dají se lehce vytáhnout. Ale  s hryzci se těžko bez jedu bojuje, kočky sem tam nějakého uloví, ale to nestačí. Začali se na podzim šířit i na okolní záhony. Tudíž u nás s mulčem především kvůli hryzcům skončíme.

Zakládání mulče

IMG_0083

Nejvíc se na mulči daří pórku, lichořeřišnici a kapustě

Pěstování lilku

Tak se nám letos po třech letech konečně podařily vypěstovat lilky. A výsledek stojí za to! Jak se nám to podařilo? Semínka lilku je třeba vyset stejně jako rajčata kolem konce února, nechat vzejít a následně přepikýrovat po jedné sazeničce zvlášť do kelímků. V polovině května, po zmrzlých vysadíme do skleníku nebo foliáku. Nejlépe udělat velkou díru, sem dát vyzrálý kompost nebo hnůj a vsadit rostlinu z kelímku. Doporučuje se vzdálenost 40 cm od sebe. Nic nezkazíme tím, když je dáme ještě o něco dál. V kelímku má udělaný kořenový systém, tak jen zlehka kořeny rozvolníme a vložíme do půdy. Často zaléváme. Protože lilky vyžadují hodně hnojiva, přihnojovali jsme zředěnou (1:10) kopřivovou jíchou skoro každých pět dní. Jakmile začali mít rostliny plody, hnojit jsme přestali.

Myslím, že jsme v minulých letech udělali chybu v malém množství hnojení.

A jak máme rádi lilky upravené? Dají se použít ogrilované do salátů, do těstovin. Děti mají rádi ogrilované lilky v troubě, zapečené s cuketovou omáčkou a balkánským sýrem.

A taky máme moc rádi tento recept od Pro-Bio:

Vegetariánská musaka s bulgurem

Zapečený lilek s cuketovou omáčkou

Zapečený lilek s cuketovou omáčkou

Musaka s bulgurem

Musaka s bulgurem

Zralé lilky ve foliovníku

Zralé lilky ve foliovníku

Tábor na statku

O prázdninách proběhl první tábor na statku. Dohromady i s naší Štěpánkou se přihlásilo jedenáct holek. Holky byly úžasné, správná parta. Statek úplně změnil tvář, všude živo, veselo, centrum všeho dění :). Učily jsme se jezdit na koních, poznávat přírodu, stopovat, lovit hmyzáky ve vodě a mnoho dalšího. Tak snad tábor nebude posledním!

IMG_0094 IMG_0193 IMG_0157 IMG_0118 IMG_0007 IMG_0005

Zahrada v létě

Prostě tohle období na zahradě já miluju. Co může kvést, tak kvete. Zahrada hraje všemi barvami a zelenina se postupně začíná sklízet. Máme za sebou květákové období, teď začalo cuketové a okurkové, brokolice nás provází celým létem… sklizeň brokolice nazývám „nekonečným příběhem“, ač se sklízí malé růžičky, trvá jejich sklizeň opravdu celé léto téměř bez přestávky. Lichořeřišnicové květy podpoří imunitu, rozsvítí zahradu i talíř a přiláká na zahradu včely. Těšíme se na rajčata, mrkve, dýně…IMG_0029 IMG_0037

 

 

 

 

 

 

 

IMG_0014IMG_0003

Dovolená na statku

Protože hospodáři také potřebují občas dovolenou a potřebují relaxovat, musí sehnat hlídání zvířat a statku. Nejdůležitější je pohlídat, zda mají zvířata vodu a zda jsou tam, kde mají být. Ráno otevřít a večer zavřít drůbež (jinak by je v noci čapla kuna, možná i liška). A pokud je velké horko, zalít zeleninu. Loni nám pomohli naši milí přátelé z Brna, kteří si na oplátku udělali dovolenou u nás. A natočili u nás úžasné video, moc díky!

video Statek Vávrovi