Zkušenosti s mulčem

Rozhodli jsme se část zahrady zamulčovat a vyzkoušet, jestli mulč funguje, jak jsme se dočetli a jestli nám ušetří čas strávený pletím a zléváním. Zde naše výsledky:

Na podzim loňského roku jsme zamulčovali tak, že jsme dali na hlínu vrstvu rok uleželého hnoje smíchaný s opadaným listím, pak kartony a na vrch vrstvu slámy. Na jaře však tato vrstva začala prorůstat pýrem. Proto jsme na stávající mulč navrstvili další vrstvy – kompost, kartony a velkou vrstvu slámy.

Po zmrzlých jsme vysadili sazenice košťálovin, pórku, lichořeřišnice a divokých rajčat. Nejdřív jsme udělali špičatou lopatkou díru do kartonu, vsadili rostlinu i s balem kořenů, zalili a obsypali jednotlivé rostlinky pilinami z listnatých stromů (neužívejte piliny z jehličnatých – působí pro růst inhibičně). Piliny mají zabránit útokům SLIMÁKŮ, kterých bylo zjara pod mulčem víc než jinde na poli. Musí se vždy po dešti nebo po silné ranní rose dosypat, aby byly suché. Většinu rostlinek ochrání, když povyrostou, už to není třeba.

Kámen úrazu tedy nebyli slimáci, ale, což jsme nečekali, HRYZCI! Přes zimu se pod mulč nastěhovali, protože jim je tam tepleji a jsou více chráněni před predátory. A na jaře po výsadbě začali úřadovat. Skoro všechny sazenice košťálovin zlikvidovali během 14 dní (brokolice, kedluby, květáky…), nechutnala jim jen kapusta, červené zelí, pórek a divoká rajčata. Pravdou ale je, že brokolici (asi 2 sazeničky, které zůstaly) a červenému zelí se na mulči nedařilo i přesto, že přežily hryzce. Byly napadené více škůdci (broučkové, mšice…) než jinde na poli a nic moc jsme nesklidili. Zato kapustě a pórku se dařilo výtečně. Divoká rajčata se moc rozbujela. Měla moc živin a udělala neprostupnou bush, tudíž rajčata uzrála pouze na kraji, většina zůstala zelených.

Lichořeřišnice na mulči byla nejprve mizerná, protože byla také napadená malým broučkem, co vyžírá díry v listech. Až v pozdním létě a na podzim, kdy už brouček nebyl, se tak krásně rozbujela, že udělala obrovské polštáře.

Jsou to zajímavé zkušenosti, mulč mi je stále sympatický, neboť když poodkryju vrstvu slámy, vidím spoustu bezobratlých živočichů včetně žížal a půda je krásná, kyprá, i za převládajícího letního sucha vlhká. A plet téměř nemusíte, občas vykoukne pýr nebo šťovík, ale dají se lehce vytáhnout. Ale  s hryzci se těžko bez jedu bojuje, kočky sem tam nějakého uloví, ale to nestačí. Začali se na podzim šířit i na okolní záhony. Tudíž u nás s mulčem především kvůli hryzcům skončíme.

Zakládání mulče

IMG_0083

Nejvíc se na mulči daří pórku, lichořeřišnici a kapustě

Pěstování lilku

Tak se nám letos po třech letech konečně podařily vypěstovat lilky. A výsledek stojí za to! Jak se nám to podařilo? Semínka lilku je třeba vyset stejně jako rajčata kolem konce února, nechat vzejít a následně přepikýrovat po jedné sazeničce zvlášť do kelímků. V polovině května, po zmrzlých vysadíme do skleníku nebo foliáku. Nejlépe udělat velkou díru, sem dát vyzrálý kompost nebo hnůj a vsadit rostlinu z kelímku. Doporučuje se vzdálenost 40 cm od sebe. Nic nezkazíme tím, když je dáme ještě o něco dál. V kelímku má udělaný kořenový systém, tak jen zlehka kořeny rozvolníme a vložíme do půdy. Často zaléváme. Protože lilky vyžadují hodně hnojiva, přihnojovali jsme zředěnou (1:10) kopřivovou jíchou skoro každých pět dní. Jakmile začali mít rostliny plody, hnojit jsme přestali.

Myslím, že jsme v minulých letech udělali chybu v malém množství hnojení.

A jak máme rádi lilky upravené? Dají se použít ogrilované do salátů, do těstovin. Děti mají rádi ogrilované lilky v troubě, zapečené s cuketovou omáčkou a balkánským sýrem.

A taky máme moc rádi tento recept od Pro-Bio:

Vegetariánská musaka s bulgurem

Zapečený lilek s cuketovou omáčkou

Zapečený lilek s cuketovou omáčkou

Musaka s bulgurem

Musaka s bulgurem

Zralé lilky ve foliovníku

Zralé lilky ve foliovníku

Tábor na statku

O prázdninách proběhl první tábor na statku. Dohromady i s naší Štěpánkou se přihlásilo jedenáct holek. Holky byly úžasné, správná parta. Statek úplně změnil tvář, všude živo, veselo, centrum všeho dění :). Učily jsme se jezdit na koních, poznávat přírodu, stopovat, lovit hmyzáky ve vodě a mnoho dalšího. Tak snad tábor nebude posledním!

IMG_0094 IMG_0193 IMG_0157 IMG_0118 IMG_0007 IMG_0005

Zahrada v létě

Prostě tohle období na zahradě já miluju. Co může kvést, tak kvete. Zahrada hraje všemi barvami a zelenina se postupně začíná sklízet. Máme za sebou květákové období, teď začalo cuketové a okurkové, brokolice nás provází celým létem… sklizeň brokolice nazývám „nekonečným příběhem“, ač se sklízí malé růžičky, trvá jejich sklizeň opravdu celé léto téměř bez přestávky. Lichořeřišnicové květy podpoří imunitu, rozsvítí zahradu i talíř a přiláká na zahradu včely. Těšíme se na rajčata, mrkve, dýně…IMG_0029 IMG_0037

 

 

 

 

 

 

 

IMG_0014IMG_0003

Dovolená na statku

Protože hospodáři také potřebují občas dovolenou a potřebují relaxovat, musí sehnat hlídání zvířat a statku. Nejdůležitější je pohlídat, zda mají zvířata vodu a zda jsou tam, kde mají být. Ráno otevřít a večer zavřít drůbež (jinak by je v noci čapla kuna, možná i liška). A pokud je velké horko, zalít zeleninu. Loni nám pomohli naši milí přátelé z Brna, kteří si na oplátku udělali dovolenou u nás. A natočili u nás úžasné video, moc díky!

video Statek Vávrovi

Včelařská sezona v plném proudu

Po dlouhé zimě a studeném začátku jara, kdy to vypadalo, že včelařská sezona bude velice slabá, se teď jaro rozjelo a pro včely je ideální počasí. Teplota je vhodná k letu, občas zaprší, takže květy pouští nektar a nezasychá (i přesto je vláhy v krajině málo). A včelaři mají napilno. Každý týden kontrolují včelstva, zda mají dost prostoru, zda se nechtějí rojit, kolik mají plodu a medu. Dělají se nové oddělky a chovají se nové matky. Příští týden nás čeká vytáčení.

Příprava úlů pro oddělky

Příprava úlů pro oddělky

Malý včelař se učí chovat matky

Malý včelař se učí chovat matky

 

Smrkový sirup

DSCN0067

Teď je ten nejvyšší čas zajít na kraj lesa a otrhat mladé smrkové výhony. Poznáme je jednoduše podle světlé zelinkavé barvy. Výhonky s pupeny dáváme do 5l sklenice, kde střídáme vrstvy smrku s tmavým cukrem, občas zakapu citronem. Sklenici zavřeme a dáme za okno na 2-3 týdny. Sklenici nevystavuji přímému slunci, zabalím ji do látky. Poté scedíme přes plátno a uchováme v lednici na podzimní a zimní časy. Osvědčil se nám při kašli, může se používat i jako prevence k posílení imunity. Dětem moc chutná.

 

Sázíme ovocné stromy a keře

Toto jaro je u nás ve znamení velkého sázení. Rozhodli jsem se vysadit jedlé živé ploty, jedlé remízky a časem snad i větší ovocný sad. Pro volbu odrůd jsme se nechali inspirovat knihou od Jaroslava Svobody – Ekozahrady, potom internetovými stránkami o zahradnictví a permakultuře. Do živých plotů jsme zvolili různé odrůdy zimolezů kamčatských, muchovníků a rakytníků a eleuterokoky. Do remízků pak klasické ovocné stromy, jeřáby sladkoplodé, hlohy velkoplodé, dříny, rybízy, jošty.  Ještě bychom rádi zkusili pěstovat mišpuli, kterou se nám zatím nepodařilo sehnat. Většina keřů se dá objednat v eshopu zahradnictví (např. Kruh, Na Zázvorce), keře přijdou v pořádku poštou v květináčích.

Cílem je, abychom měli téměř po celý rok možnost v zahradě sbírat jedlé bobule a ovoce. Hned z jara kvete a brzy plodí zimolez, který pochází ze Sibiře a je údajně velice odolný mrazům. Později nastupují muchovníky a další ovoce. Nejpozději se sbírá mišpule, která je nejlepší až po přejití podzimními mrazíky.

Ovocné stromy jsme museli i v zemi kolem kořenů obalit pletivem. Letos v zimě panovali v zemi hryzci, kteří nám dvě krásné jabloně, které jsme vsadili před 5 lety, zničili. Ožrali všechny kořeny :(. Pravděpodobně se jim u stromků líbilo proto, že jsme jim z jara přidali jako hnojivo vyzrálý hnůj a zamulčovali slámou. Měli tam v zimě tepleji, a to hryzci rádi. Lepší bude mulč na podzim od kořenů odhrabat.

Moc děkujeme za pomoc při výsadbě našim šikovným dětem, milým dobrovolníkům Sabině a Janovi, Standovi, Soně a Štěpánovi, a studentům z Náchoda. Jste všichni úžasní!

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

hloubení děr a dávání vyzrálého hnoje

IMG_8443

mulčování

 

 

 

 

 

 

 

 

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

¨čerstvě vsazená hrušeň – březen

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

okousaný kmínek bez kořenů – hryzci

 

Jak jsme se stali porodníky

Jednodenní jehňátko

Jednodenní jehňátko

Jaro je tu a nový život přichází. Na statku se nám rodí malí králíci a jehňátka. Do včerejška vše probíhalo bez problémů, bez nutné asistence. Včera však ovečka začala rodit, po půl hodině intenzivního tlačení jehňátko stále nešlo ven, plodová voda již odtekla. „Filipe, musíš na ní mrknout,“ prohlásila hospodářka :). Jehňátko už bylo v porodních cestách, ale špatnou polohou. Hlavička byla napřed. Správná poloha jsou nožičky natažené dopředu a hlavička za nimi. Po telefonické poradě s veterinářem jsme museli jehňátko zatlačit zpět do dělohy, kde je víc místa na srovnání plodu, nožičky uloženy, tak jak mají být. A pak, při každém stahu bylo jehňátko vytaženo ven. A živé! Uff! Během 15 minut už jehnička vstane a začne sát. Příroda to úžasně zařídila! Takové jsou starosti a radosti drobného farmáře :).

Pětidenní jehňata

Pětidenní jehňata

 

Keltský telegraf

Včera se nám, doufejme, podařilo u nás na kopci založit novou tradici. Připojili jsme se k ohňům Keltského telegrafu. Rozloučili se se zimou, přivítali jaro a symbolicky jsme přinesli do krajiny symbol světla, symbol přicházejícího jara, znovuzrození.

Rituál jsme nepojali zcela rituálně, ale po svém, s bubny, flétnou a drobnými perkusemi. Symbolické obětování zrní obilí a sušených bylinek nám pomohlo očistit se od zimních časů, poděkovat Zimě a přivítat příchod jara s prosbou hojnosti, zdraví a lásky. Na příští rok se rodí v hlavě nápad, jak uspořádat řádný, s přírodou propojující rituál. Těšme se!

Klidné posezení u ohně, s opékáním hadů a špekáčků, s bubnováním a kytarou, s výhledem do noční krajiny s příjemnými lidmi nám bylo posvěceno z hůry hvězdnou oblohou.

Všem účastníkům a Standovi za nápad uspořádat Keltský telegraf u nás velké DÍKY.

Více informací http://www.keltskytelegraf.cz