Bezinky – úžasné plody přírody

Bezinky jsou úžasné plody! Sladké, chutné, zdravé! A mají krásnou barvu. Obsahují cukr, kyselinu jablečnou, třísloviny, pektiny, karoteny, vitamíny skupiny B, C, vápník a kyselinu panthotenovou. A mnoho dalších…. zkrátka zdravé mlsání. Můžeme z nich udělat džemy, marmelády, sirupy, kompoty, klevely…

Pozor: Nejezte sirové! ….mají projímavý účinek.

Níže uvádím recept na džem, který v naší rodině patří k těm nejchutnějším!

 

Recept na bezinkový džem:

1 kg bezinek

550 g cukru

želírující látka – pektin (Pektogel) – nemusí být

Můžete k bezinkám přidat švestky (lépe nepřezrálé) – chutě se hezky doplňují.

Bezinky (i švestky) oddělejte od stopek, umyjte a dejte vařit. Čím déle budete vařit, tím méně můžete dát cukru. Cukr slouží jako konzervant, pokud však vyvaříte dost vody, můžete užít cukru dle Vaší chuti. Někdo přidává kyselinu citronovou pro jistotu, že se džem nezkazí. Hotové, žhavé naplňte do vyvařených sklenic, hned zavíčkujte a otočte dnem vzhůru.

IMG_0054[1]

 

Navzdory suchu, hryzcům a dalším škůdcům

I přes velké sucho, zahradu vzhledem k její velikosti téměř nezaléváme. Pravidelně dáváme vláhu jen rajčatům, paprikám a cuketám. A světě div se, stále roste. Ale pravdou je to, že vše se sklízí dříve než jiné roky a úroda je menší. Přesto ale je a budeme mít po celý podzim i zimu, co jíst :). Děkujeme.

Letos se kromě sucha potýkáme i s hryzci, kterých je víc než minulý rok. Chutnají jim brambory. Jenže ty jsme jim před dvěma dny vyorali, tak se asi víc vrhnou na mrkev a řepu. Kéž nechají ovocné stromky a keře na pokoji. Do děr pravidelně sypu lógr z uvařené kávy. Prý je to odpuzuje.

Níže fotografie z vyorávání brambor. Jako na zavolanou přišel kamarád v pravý čas, a tak si zkusil práci s pluhem. Nebyl jediný nováček na poli. I náš mladší kůň se učil poprvé chodit sám s pluhem – kůň se musí naučit chodit pomalu a podle řádku. Všichni zúčastnění zaslouží pochvalu a velké dík.

IMG_0020

Bivoj nejdřív nechápal, že musí chodit pomalu

IMG_0037

Tady už rozumí, ale na dlouhé opratě jsme ho ještě nevzali

 

 

 

 

 

 

 

 

IMG_0033

Nadšení pomocníci :)

IMG_0039

Šikovní

 

 

 

 

 

 

 

 

Recept na domácí těstoviny

Protože slepice snáší dost a dost vajec, které nestíháme zkonzumovat, tak jsem se rozhodla vyzkoušet recept na domácí nudle. Koupila jsem levný přístroj, který z těsta udělá placku a poté i rovnou rozřeže na nudle.

Recept:

100 g mouky polohrubé (na část jsem použila i špaldovou jemně mletou)

1 vejce

sůl

lžíce vody

Z ingrediencí uděláme tužší těsto. A poté buď na pomoučeném válu vyválíme tenkou placku, necháme lehce uschnout (cca 30 min. z každé strany). Poté placku nakrájíme, můžeme si pomoci tím, že 2-3 cm široké pruhy naskládáme na sebe a příčně nakrájíme na nudle o šířce, jakou chceme. Pokud máme strojek, válení i krájení se nám vyhne. Nudle necháme úplně uschnout, až se budou lámat. Poté je uschováme do sklenic nebo rovnou vaříme – buď jako polévkové nudle anebo, jak to máme rádi my, přímo jako těstoviny s omáčkou.

Strojek na domácí nudle

Strojek na domácí nudle

Vytáčení medu 2018

Rok se s rokem sešel. Jak pro vinaře je sláva vinobraní, tak pro včelaře je to medobraní. První letošní stáčení máme za sebou, spokojeni, unaveni. A včelky dál létají, nosí nektar a pyl a neustále pracují. Díky jim. A díky těm, kteří nám při medobraní pomáhali.

Letos přišlo jaro a rozkvět prvních květů dříve, než bývá zvykem. Bylo hodně důležité, v jaké síle včely vyzimovaly. Pokud byly silné a v dobré kondici, stihly již snůšku z ovocných stromů i pampelišek.  Pokud však někdo měl včelstvo slabší, zesílilo až na druhou polovinu květu řepky a moc medu v úle nenašel. Tudíž se letos ještě více než kdy jindy potvrdilo, že včelařův rok začíná v pozdním létě – záleží, jak včelař včely zakrmí a nachystá na zimu.

Med už je ve sklenicích a přichystaný k odběru. Těšíme se na Vás!

20180603_085922 20180603_154223

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Odvíčkování medného plástu

 

 

 

 

První prohlídka včelstev

IMG_0025[1]

Většinou koncem března objedeme všechna stanoviště a včelstvům vezmeme spodní nástavek – pokud ho včely neobsedají. V tomto nástavku je nejstarší voskové dílo, tudíž tímto krokem zajistíme, že staré tmavé plásty jdou ze včelstva pryč. Ty většinou během dubna vytavíme na vosk, ze kterého si necháme zpět udělat mezistěny. Tmavé plásty mohou být pro včely zdrojem nemocí,  hůř se udržují v čistotě a buňky díky většímu počtu košilek bývají menší, tudíž se pak líhnou menší a menší včely.

V první dekádě dubna, když je teplé počasí, navštívíme včelstva znovu. Tentokrát jim přidáme nový nástavek s vystavěnými plásty a s jedním stavebním rámkem. Včelám tak dáváme prostor sílit a růst. Zkontrolujeme, zda mají všechna včelstva dostatek zásob. Otevřeme na plno česna a vyčistíme po zimě dna.

Zkontrolujeme letovou aktivitu na časně. Pokud včely aktivně létají a některé přinášejí pyl, je vše v pořádku – mají v úle matku a plodují.

V tomto čase sbírají pyl hlavně na lískách, vrbách a olších.

 

Je čas setí

Už tři dny trávíme na zeleninovém políčku a sejeme. Je čas vysévat mrkev, hrášek, špenát, řepu, petržel, kadeřavou petrželku, pastiňák. Též sázíme cibuli, mohou se sázet i brambory. Většinou do 30. dubna u nás bývají v zemi. Sadbové brambory je dobré vytáhnout  1-2 týdny před sázením ze sklepa na teplejší a světlejší místo, aby vyrašily klíčky.

Snažíme se vysévat vedle sebe plodiny, které se vzájemně dobře ovlivňují. Jako rádce využíváme knihu od Radomila Hradila Česká biozahrada, kde je vytvořena přehledná tabulka.

Do foliovníku vyséváme semínka košťálovin a pórku a lichořeřišnice, na noc je zakrýváme proti mrazu igelitem. Brzy budeme sklízet řeřichu, kterou jsme spolu s ředkvičkou vyseli asi před týdnem též do foliáku. Mák se může sít už v březnu. Hlávkový salát lze také brzy z jara dát do pařníku, sazeničky nejsou tolik citlivé na mráz. A pod pařníkem se mu dobře daří a brzy tak můžeme mít vlastní čerstvou zeleninu.

IMG_0017[1]

Rašící rostlinky kedlubnu

Ledové království

Přestože zima končí, stále umí nádherně čarovat.

Hruškova rokle – Suchý Důl

IMG_0035IMG_0039

IMG_0041 IMG_0045IMG_0061IMG_0047

Zpravokořenění jabloně

Na jaře jsme se nechali inspirovat metodou Jaroslava Svobody a zkusili zpravokořenit jabloň. Koupili jsme naroubovaný stromek odrůdy Idaredest. Vyhloubili podélnou díru, vložili do ní celý stromek včetně kořenů, kmínku i větví. Tak aby měl stromek v zemi lehký sklon – kořeny o něco níže než vetvičky. Větvičky jsme se snažili uchytit v zemi pomocí kolíků do jedné roviny. Což se nám asi nepodařilo přesně tak, jak by to mělo správně být.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Pak jsme celý stromek opatrně zasypali zeminou. Je nutné ho pravidelně zalévat! Jak v oblasti kořenů, tak větviček. Během sezóny by z větvových pupenů měly vyrazit nové výhony, které na podzim opatrně oddělíme i s kořínky od původních větví v zemi. A vsadíme na vhodné místo. Jeden výhon necháme na původním místě. A tak se nám z jednoho stromku podařilo vypěstovat sedm nových s pravými kořeny. Výhodou těchto stromků je, že pokud nechcete, nemusíte je vůbec stříhat. Uvidíme za pár let, zda a jak budou plodit. Pokud Vás zajímá téma víc, doporučuji knihu od Jaroslava Svobody, Ekozahrady.

IMG_3352

Sedm nových zpravokořeněných stromků, ještě nepřesazených

Podzimní práce na poli

3_FullSizeRender IMG_3344 IMG_9514 2_FullSizeRender

Zkušenosti s mulčem

Rozhodli jsme se část zahrady zamulčovat a vyzkoušet, jestli mulč funguje, jak jsme se dočetli a jestli nám ušetří čas strávený pletím a zléváním. Zde naše výsledky:

Na podzim loňského roku jsme zamulčovali tak, že jsme dali na hlínu vrstvu rok uleželého hnoje smíchaný s opadaným listím, pak kartony a na vrch vrstvu slámy. Na jaře však tato vrstva začala prorůstat pýrem. Proto jsme na stávající mulč navrstvili další vrstvy – kompost, kartony a velkou vrstvu slámy.

Po zmrzlých jsme vysadili sazenice košťálovin, pórku, lichořeřišnice a divokých rajčat. Nejdřív jsme udělali špičatou lopatkou díru do kartonu, vsadili rostlinu i s balem kořenů, zalili a obsypali jednotlivé rostlinky pilinami z listnatých stromů (neužívejte piliny z jehličnatých – působí pro růst inhibičně). Piliny mají zabránit útokům SLIMÁKŮ, kterých bylo zjara pod mulčem víc než jinde na poli. Musí se vždy po dešti nebo po silné ranní rose dosypat, aby byly suché. Většinu rostlinek ochrání, když povyrostou, už to není třeba.

Kámen úrazu tedy nebyli slimáci, ale, což jsme nečekali, HRYZCI! Přes zimu se pod mulč nastěhovali, protože jim je tam tepleji a jsou více chráněni před predátory. A na jaře po výsadbě začali úřadovat. Skoro všechny sazenice košťálovin zlikvidovali během 14 dní (brokolice, kedluby, květáky…), nechutnala jim jen kapusta, červené zelí, pórek a divoká rajčata. Pravdou ale je, že brokolici (asi 2 sazeničky, které zůstaly) a červenému zelí se na mulči nedařilo i přesto, že přežily hryzce. Byly napadené více škůdci (broučkové, mšice…) než jinde na poli a nic moc jsme nesklidili. Zato kapustě a pórku se dařilo výtečně. Divoká rajčata se moc rozbujela. Měla moc živin a udělala neprostupnou bush, tudíž rajčata uzrála pouze na kraji, většina zůstala zelených.

Lichořeřišnice na mulči byla nejprve mizerná, protože byla také napadená malým broučkem, co vyžírá díry v listech. Až v pozdním létě a na podzim, kdy už brouček nebyl, se tak krásně rozbujela, že udělala obrovské polštáře.

Jsou to zajímavé zkušenosti, mulč mi je stále sympatický, neboť když poodkryju vrstvu slámy, vidím spoustu bezobratlých živočichů včetně žížal a půda je krásná, kyprá, i za převládajícího letního sucha vlhká. A plet téměř nemusíte, občas vykoukne pýr nebo šťovík, ale dají se lehce vytáhnout. Ale  s hryzci se těžko bez jedu bojuje, kočky sem tam nějakého uloví, ale to nestačí. Začali se na podzim šířit i na okolní záhony. Tudíž u nás s mulčem především kvůli hryzcům skončíme.

Zakládání mulče

IMG_0083

Nejvíc se na mulči daří pórku, lichořeřišnici a kapustě